Akcionáři ČEZ se bojí, že je stát okrade, říká Šnobr

Vláda ignoruje legislativu a snaží se ovládnout energetický gigant ČEZ způsobem, který je ohrožením pro kapitálový trh v Česku, říká minoritní akcionář firmy Michal Šnobr. Kabinet by podle něj měl nabídnout férovou cenu.

Plány kabinetu Petra Fialy na ovládnutí ČEZ narážejí na odpor minoritních akcionářů. Vadí jim hlavně způsob, jakým to chce vláda udělat - změnou zákona. „Za normálních okolností přichází férové vypořádání a to, co vláda dělá, navyšuje rizika a nejistoty menšinových spoluvlastníků ČEZ,“ říká v podcastu Ptám se já Michal Šnobr, investor, poradce investiční skupiny J&T a zástupce menšinových akcionářů ČEZ .

Akcie ČEZ se minulý týden historicky propadly. Je za tím vláda a vypouštění informací o tom, jak se posunuje uvažování o změnách v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev. Ale o co přesně jde?

Je to v zásadě velmi jednoduché. Zákon říká, že pokud majoritní akcionář chce udělat zásadní změny směrem k vytěsnění akcionářů, musí mít 90 % všech akcií. To tady platí 20 let, je to i EU legislativa. Vláda ke konci roku přišla s windfall daní, kde speciálně ČEZ zásadním způsobem zdanila, a to tak, že má platit i v letech 2024 a 2025 daň 71 %. A v tento okamžik, kdy je podkopávána hodnota společnosti ČEZ kvůli tomu, že stát zavedl naprosto nepřiměřenou daň, tak přichází vláda a podmínku těch 90 % akcionářů najednou mění na 75 %. A to ještě nikoliv všech akcionářů, ale jenom přítomných na valné hromadě.

Když jste říkal, že vláda podkopala cenu akcií ČEZ zavedením windfall tax, tak ale na akciích ČEZ se to tolik neodrazilo, protože vystoupaly k maximu za posledních 15 let.

Ano. Ale to se stalo právě proto, že akcionáři v podstatě očekávají, že vláda se k windfall dani bude vyjadřovat na podzim ke konci tohoto roku a tam můžou přijít nějaké změny. Očekávají její zrušení, nebo její zásadní snížení. A zároveň akcionáři měli jistotu, že v zákoně platí 90 %, to znamená, že jsou pořád chráněni tak, jako byli chráněni poslední dvě desítky let.

Nakupujete teď ještě akcie ČEZ, když klesly k tisícikoruně? (rozhovor proběhl ve středu - pozn. red.)

Já některé akcie ČEZ už držím 20 let a poslední roky s akciemi moc velké transakce nedělám, ale platilo to i pro období před měsícem a před půlrokem. Jedna věc je jistá, je před námi historicky největší dividenda, o které se rozhodne na valné hromadě za měsíc. Pravděpodobnost, že se schválí, je téměř stoprocentní. A to ovlivňuje teď cenu nejvíc.

Dává ten vládní návrh na snížení hranice na vytěsnění malých akcionářů na 75 % smysl, když před několika měsíci vláda přišla s obdobným návrhem, kde hranice byla 85 % a ten návrh byl rozcupován Legislativní radou vlády?

No, právě že nedává. A dokonce si troufám říct, že ten návrh ještě vlastně říká, že bude platit jenom pro registrované společnosti, to znamená ty obchodované na burzách a kapitálových trzích, zatímco pro ostatní společnosti to platit nebude, což je obrovský rozpor.

Je ten návrh ještě horší než ten lednový?

O několik úrovní. Ten návrh je úplně mimo jakoukoliv realitu a zavedením těch 75 % je úplně mimo jakoukoliv realitu legislativy EU, dokonce v tomto případě by ohrožoval i samotný kapitálový trh v Česku. Uvádí do rozporu dokonce naše vnitřní zákony - zákon o obchodních korporacích, kde by zůstalo 90 % všech akcionářů, a tady by bylo 75 % přítomných.

Když premiér Petr Fiala říká, že ten zákon jeho vláda mění právě proto, aby uvedla tu normu do souladu s evropskými předpisy, tak lže?

Lže a lže, nebo využívá takové lsti, protože to, co říká, platí pro rozdělení společnosti, ale rovnoměrným výměnným poměrem. To znamená, když společnost rozdělíte na dvě a akcionářům dáte spravedlivě stejné podíly. Ale to, o čem přímo tato změna mluví, je přeměna společnosti odštěpením s nerovnoměrným výměnným poměrem, to znamená, z jedné části společnosti jsou vlastně akcionáři úplně vytěsnění.

Co stojí za tou panikou z konce toho minulého týdne? Když se objevilo na veřejnosti, že vláda projednává záměr zákona s těmi 75 procenty, tak akcionáři tou svojí reakcí ukazují, že se bojí, že je stát okrade?

Velmi tvrdě se to dá říct, že okrade. Jemněji se to dá vyjádřit, že mají obavu. Za normálních okolností přichází férové vypořádání a to, co vláda dělá, tak vlastně navyšuje rizika a nejistoty menšinových spoluvlastníků ČEZ. Zahání je do kouta a vytváří si situaci, kdy by je mohla donutit prodat ty akcie mnohem levněji, než by si žádalo nějaké férové vypořádání, nějaký morální postup vlády v této věci.

Co je ale ta férová cena?

Zákon v takovém případě říká, že tu cenu musí stanovit znalec na základě očekávaného cash flow. Když někomu berete jeho majetek, tak mu musíte nabídnout protiplnění. A dokonce by stát, anebo jakýkoliv jiný hlavní akcionář, měl nabídnout i náhradu za ty budoucí zisky, o které toho akcionáře připraví, zjednodušeně řečeno. Znalec to stanoví a akcionář se s tím nějak musí poprat. Pokud se mu to nelíbí, pak může jít k soudu a soudit se o výši toho výkupu.

Byla tou férovou cenou například cena, kterou nabídla francouzská společnost EDF, kdy vytěsňovala menšinové akcionáře a nabídla jim padesátiprocentní prémii k hodnotě akcie?

Ve Francii se ještě nedostali k tomu procesu vytěsnění, oni byli ve stejné situaci jako Česko, že neměli ten devadesátiprocentní podíl.

Takže to byl dobrovolný návrh na odkup?

Přesně tak, takže vláda nejdříve přišla na trh a dala padesátiprocentní prémii k tržní ceně, což bylo 12 eur proti osmi eurům. Odkup skončil před pár dny a ukázalo se, že hodně akcionářů to akceptovalo a podíl francouzského státu v EDF narostl pravděpodobně z 83 % někam k 95 %. A teď teprve, protože překročili 90 %, může přijít ten proces vytěsnění.

Je možné očekávat, že by něco takového přišlo na pořad dne v Česku?

Bylo by to velmi logické. A ty operace státu, vlády, kde se snaží ignorovat legislativu, ignorovat evropskou legislativu, si myslím, že není správná cesta. Vláda už dávno měla přijít a dobrovolný odkup nabídnout. Něco to vládu bude stát, ale musíme si také říct, že ČEZ pravděpodobně celou dekádu bude vydělávat úplně jiné peníze, než vydělávala tu poslední dekádu. To znamená, že ČEZ je dostatek peněz na to, aby si je vláda vzala a vypořádala se s minoritními akcionáři.

Vy na svých sociálních sítích spekulujete o tom, že stát úmyslně sráží cenu akcií ČEZ. Snaží se nakoupit levněji?

Stát určitě v tomto okamžiku nenakupuje, to by musel nějak oznámit. Nicméně není žádnou náhodou, že minulý týden zazněl ten návrh vlády a od té doby se nic neděje, paragrafové znění toho zákona neexistuje, neznáme detaily. A ta reakce byla poměrně rychlá. Cena akcie se zhroutila, tržní kapitalizace ČEZ spadla téměř o 100 miliard korun. A to může vytvářet příznivou cenovou hladinu pro nějaký návrh, který by mohl ze strany státu přijít. Ale je to velká spekulace. Nemám pro to žádné konkrétní důkazy.

Považujete za správnou cestu, kdy by stát ovládl ČEZ, nebo minimálně její výrobní část, a tím získal nějakou větší kontrolu nad trhem s energiemi?

Já myslím, že to není vlastně rozhodnutí vlády Petra Fialy. Vlna zestátnění v energetických firmách se netýká jenom Česka. Mluvili jsme o Francii, nedávno to řešili Norové, Němci, v Polsku i v Maďarsku je energetika státní právě z důvodu stavby jaderných elektráren. Navíc česká vláda má jednu ještě důležitou motivaci to udělat. Bude muset moderovat dobu, kdy skončí uhlí v Česku, respektive výroba elektřiny z uhlí, a uhlí ještě pořád má významný podíl v energetickém mixu. Takže se bude muset jednat o tom, jak nahradit uhlí a kdy nastane ta správná doba. A nakonec musím říct, že ano, návrh Petra Fialy je v tomto správný a rozumný a nic jiného mu nezbývá.

Petr Fiala to oznamoval loni a hovořil o tom, že je potřeba, aby stát byl soběstačný ve výrobě energie. Může ovládnutí ČEZ směřovat k tomu, že vláda bude schopna kontrolovat, jakou cenu energií může nabízet občanům?

Úplně to nebude moct dělat, ale určitě se rozšíří možnosti vlády a státu nějakým způsobem ceny energií regulovat minimálně pro část trhu, takže ano, i tohle je možnost. Ale ty hlavní důvody jsou opravdu v tom, že stát potřebuje pevnou základnu pro rozvoj jaderných zdrojů do budoucna a vyřešení těch uhelných.

Vy jste jako menšinový akcionář kritizoval záměr výstavby nových jaderných bloků, protože tu investici nepovažujete za racionální. Jak se na to díváte za situace, kdyby tu investici prováděl státem vlastněný ČEZ?

ČEZ by byla jediná společnost v západním světě, kde by byl nucen soukromý akcionář investovat do jaderné energetiky. Je to i jeden z důvodů, proč zestátňují francouzskou EDF, největší energetiku v Evropě, protože chtějí stavět šest jaderných bloků. Problém jádra je, že my si tu lžeme do kapsy ohledně toho, kolik ta elektrárna bude stát. Stát říká, že cena jaderného bloku bude 160 miliard. A prvním malinkým písmem pod tím je napsáno, že to je cena, jako kdyby to postavili přes jednu. A hned pod tím je napsáno ještě menším písmem, že to je na cenové úrovni roku 2020.

To znamená, že číslo 160 miliard je úplné hausnumero a ta realita se dneska podle projektů, které se staví ve Francii, v Anglii a v USA, bude pohybovat spíše mezi 400-500 miliardami korun. A to už není žádná sranda. To už by se opravdu mělo zvažovat, jestli stát na to má. A jestli je vhodné, a já jsem příznivec jaderné energetiky, stavět jeden velikánský blok o obrovském výkonu, anebo raději tak, jako se stavěly Dukovany: postavit čtyři bloky po 440 megawattech.

Ale nějaká jaderná cesta do budoucna i z hlediska strategie bezpečnosti vám smysl dává?

V našich geografických podmínkách asi nemáme jiné východisko. Takže dává. A já jsem celou dobu říkal, že ano, jádro, ale musí se k tomu vytvořit podmínky a podmínkou je, aby stát to vlastnil stoprocentně.

Co by bylo s pražskou burzou po odchodu ČEZ nebo jeho nejlukrativnější části?

ČEZ je největší obchodovaná společnost s největší tržní kapitalizací s největšími objemy denně. Není náhodou, že často polovina objemu z obchodovaného na burze jsou pouze akcie ČEZ. Takže burza to bude mít určitě mnohem těžší. Nicméně já pořád věřím, že ČEZ úplně nezmizí, že buď v rámci přeměny, nebo následného vrácení na burzu zůstanou obchodovány ty části ČEZ, kde stát nemusí mít 100 procent. Naopak si myslím, že vláda, pokud o rozdělení nějakým způsobem uvažuje, tak by měla uvažovat tímto směrem.